Akutní zánět jater může probíhat téměř bez příznaků, ale také způsobit únavu, nevolnost, bolest pod pravými žebry nebo typické zežloutnutí kůže a očí. Co akutní zánět jater způsobuje, jak se diagnostikuje a kdy už je potřeba rychle vyhledat lékaře?
Játra mají mimořádnou schopnost regenerace, ani ta však není neomezená. Pokud dojde k jejich náhlému poškození a zánětu, mluvíme o akutním zánětu jater neboli akutní hepatitidě.
Průběh onemocnění může být velmi rozdílný – od mírného onemocnění, které postupně odezní, až po závažný stav vyžadující hospitalizaci. Důležité je proto zjistit nejen to, zda jsou játra poškozená, ale především proč.
Akutní zánět jater se odborně označuje jako akutní hepatitida. Pojem hepatitida znamená zánět jaterní tkáně a neoznačuje pouze virové onemocnění. O akutní hepatitidě tedy mluvíme, pokud zánět vznikne náhle a trvá kratší dobu, obvykle méně než šest měsíců. Chronická hepatitida naopak přetrvává dlouhodobě a může postupně vést ke změnám a zjizvení jaterní tkáně.
Častou příčinou jsou virové infekce. Hepatitida A a E se přenášejí především kontaminovanými potravinami nebo vodou (hepatitida E v našich podmínkách také nedostatečně tepelně upraveným vepřovým masem či zvěřinou), zatímco hepatitidy B, C a D souvisejí zejména s kontaktem s infikovanou krví nebo tělními tekutinami. Hepatitida D se přitom může rozvinout pouze u lidí infikovaných virem hepatitidy B. Hepatitida A proběhne vždy pouze akutně, hepatitidy B, C a D mohou přejít také do chronického stadia.
Další skupinu představuje poškození jater léky nebo toxickými látkami. Rizikem může být například předávkování některými běžně užívanými léky, typicky paracetamolem, ale také nevhodná kombinace léčiv či některých doplňků stravy. Proto není dobré při podezření na onemocnění jater svévolně přidávat další přípravky bez konzultace s lékařem.
Závažné akutní poškození jater může způsobit také otrava houbami, zejména muchomůrkou zelenou. Při podezření na otravu houbami nebo na předávkování léky je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Náhle vzniklý zánět jater může vyvolat také alkohol. Takzvaná alkoholová hepatitida se rozvíjí nejčastěji u lidí, kteří dlouhodobě konzumují alkohol, a může mít závažný průběh.
Vzácnější příčinou akutního zánětu může být autoimunitní hepatitida.
Více o tom, proč může imunitní systém napadat vlastní jaterní tkáň, se dočtete také v článku Co je autoimunitní onemocnění jater, jaké má příznaky a jak se léčí?
Začátek onemocnění nemusí být vůbec nápadný. Člověk může pociťovat výraznější únavu, nechutenství, nevolnost, zvracení, zvýšenou teplotu nebo nepříjemný tlak či bolest v pravém podžebří. Někteří lidé přitom nemají téměř žádné obtíže a problém se odhalí až při krevním vyšetření.
Typičtějším příznakem je žloutenka, tedy zežloutnutí kůže a očního bělma. Objevit se může také tmavá moč a naopak nezvykle světlá stolice. Samotné příznaky však k určení diagnózy nestačí.
Pokud vás zajímá, co jednotlivé laboratorní hodnoty znamenají, přečtěte si také článek: Co znamenají zvýšené jaterní testy a jak je řešit.
Základem jsou krevní testy, které ukážou hodnoty jaterních enzymů, bilirubinu a dalších parametrů, které pomáhají posoudit poškození a funkci jater. Podle situace může lékař doplnit testy na konkrétní viry, autoprotilátky nebo další vyšetření, která pomohou určit příčinu.
Součástí diagnostiky může být také ultrazvuk nebo jiné zobrazovací vyšetření. Důležité je lékaři sdělit, jaké léky, volně prodejné přípravky či doplňky stravy užíváte a zda jste mohli přijít do kontaktu s infekcí nebo toxickou látkou.
U řady akutních virových hepatitid se stav postupně upraví, průběh však nelze předem jednoduše odhadnout. Vzácně může dojít k rozsáhlému poškození jater a rozvoji akutního jaterního selhání.
Lékaře je potřeba bez odkladu kontaktovat při objevení žloutenky, výrazném zhoršování celkového stavu, opakovaném zvracení nebo přetrvávající bolesti v pravém podžebří. Okamžitou lékařskou pomoc vyžaduje například porucha vědomí, nezvyklá zmatenost či výrazná ospalost, krvácení nebo rychlé zhoršování stavu.
Více o této závažné komplikaci najdete v článku: Akutní selhání jater: Příznaky, příčiny a co dělat?
Léčba vždy závisí na příčině a závažnosti onemocnění a vede ji lékař. U řady akutních virových hepatitid je základem klidový režim, dostatečný příjem tekutin a léčba obtíží, zatímco u některých forem může být nutná cílená antivirová léčba.
Pokud je příčinou lék nebo toxická látka, je zásadní co nejrychleji zabránit dalšímu poškozování jater a v některých případech podat specifickou léčbu. Autoimunitní zánět zase vyžaduje jiný terapeutický přístup zaměřený na nepřiměřenou aktivitu imunitního systému. Závažný průběh může vyžadovat hospitalizaci. Pokud se rozvine akutní jaterní selhání, jde o život ohrožující stav, který se léčí ve specializovaném centru.
Akutní zánět jater vždy patří do rukou lékaře a léčí se podle své příčiny.
Pro podpůrnou léčbu toxicko-metabolického poškození jater a chronických zánětlivých onemocnění jater lze použít léčivý přípravek Lagosa® 50 tbl se standardizovaným obsahem silymarinu, který pomáhá játrům regenerovat. O jeho vhodnosti se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Neexistuje jedna univerzální jaterní dieta, která by akutní zánět vyléčila. Důležitý je především dostatečný přísun energie, tekutin a pestrá, dobře tolerovaná strava. Při nechutenství nebo nevolnosti mohou být vhodnější menší porce rozdělené během dne.
Alkohol je potřeba zcela vynechat jak během onemocnění, tak i v době zotavení, dokud lékař neurčí jinak, protože představuje pro poškozená játra další toxickou zátěž. O užívání léků, volně prodejných přípravků i doplňků stravy je vhodné se poradit s lékařem. Různé „detoxikační kúry“, hladovění nebo extrémní diety léčbu akutní hepatitidy nenahrazují.
Některým případům akutního zánětu jater lze předcházet. Proti hepatitidě A a B existuje očkování. Proti hepatitidě C očkování zatím není k dispozici. Riziko virových hepatitid pomáhá snižovat také důsledná hygiena, bezpečná manipulace s potravinami a vodou, důkladná tepelná úprava masa, bezpečné sexuální chování, vyhýbání se kontaktu s cizí krví a nesdílení jehel ani osobních předmětů, jako jsou holicí strojky, nůžky na nehty nebo zubní kartáčky. Mohou na nich ulpět i nepatrné stopy krve, které nejsou pouhým okem vidět.
Játra chrání také zodpovědné užívání léků v doporučených dávkách, opatrnost při kombinování různých přípravků a absolutní vyhýbání se alkoholu a jiným toxickým látkám. Houby sbírejte a jezte pouze tehdy, pokud je bezpečně poznáte.
Akutní zánět jater neboli akutní hepatitida je náhle vzniklý zánět jaterní tkáně. Může být způsoben infekcí, léky, alkoholem, toxickými látkami nebo například autoimunitním onemocněním.
Většina případů nevede k selhání jater, závažný průběh je však možný. Riziko závisí zejména na příčině a rozsahu poškození jater.
Délka závisí na jeho příčině a průběhu. U některých virových hepatitid mohou potíže ustoupit během několika týdnů, úplná rekonvalescence však může trvat déle. Pokud zánět přetrvává déle než šest měsíců, mluvíme o chronické hepatitidě.
Samotný zánět jater nakažlivý není, nakažlivá však může být jeho příčina. Virové hepatitidy mohou být infekční, zatímco zánět způsobený léky, toxiny nebo autoimunitní reakcí nakažlivý není.
V mnoha případech ano a játra se mohou zcela zotavit. Prognóza však závisí na příčině zánětu a na tom, jak závažné poškození vzniklo.
Léčba se řídí příčinou zánětu a vede ji lékař. Může zahrnovat pouze podpůrnou léčbu a sledování, ale také cílené léky, hospitalizaci nebo při velmi závažném poškození specializovanou intenzivní péči.