Žloutenka se v Česku znovu skloňuje častěji, než by si kdo přál. V roce 2025 hygienici evidovali 3 253 případů žloutenky typu A, zatímco o rok dříve jich bylo 636.* Slovo „žloutenka“ ale označuje víc věcí najednou: infekční zánět jater, příznak ucpaných žlučových cest i běžný stav u novorozenců. Pojďme si v tom udělat pořádek.
Žloutenka, odborně ikterus, je žluté zbarvení kůže, sliznic a očního bělma. Způsobuje ho zvýšená hladina žlutého barviva bilirubinu v krvi. Viditelná bývá zhruba od hodnoty 35 µmol/l, přičemž normální hladina je přibližně do 17–21 µmol/l podle laboratoře. Žloutenka tedy není nemoc, ale příznak. V běžné řeči se však slovem žloutenka označuje hlavně virová hepatitida, tedy infekční zánět jater. Proto mluvíme o žloutence typu A, B nebo C. Přečtěte si, co znamenají zvýšené jaterní testy.
Lékaři rozlišují tři základní typy ikteru podle místa vzniku:
Ano, a výrazně.
Novorozenecká žloutenka není infekční. Vzniká proto, že se po porodu rozpadá velké množství červených krvinek a nezralá játra nestíhají bilirubin odbourávat. Objeví se asi u 60 % donošených a 80 % předčasně narozených dětí. Vrcholí obvykle mezi 3. a 5. dnem života a zpravidla sama odezní do dvou týdnů.
Zpozornět je potřeba, pokud se žloutenka objeví už v prvních 24 hodinách života, rychle se zhoršuje, trvá déle než dva až tři týdny nebo má dítě světlou stolici a tmavou moč. Neléčená vysoká hladina bilirubinu může poškodit mozek.
U dětí mladších 6 let probíhá přibližně 70 % infekcí hepatitidou A bez příznaků. Žloutenka je v tomto věku méně častá než u starších dětí a dospělých. U dětí probíhá hepatitida obvykle mírněji než u dospělých. Nakažené dítě přitom virus šíří dál.
U dospělých stojí za žloutenkou vedle virových hepatitid často i žlučové kameny, alkoholové poškození jater, léky nebo nádory. Žloutenkou se též projevuje cirhóza a selhávání jater.
Virová hepatitida často začíná jako chřipka nebo střevní potíže a zežloutnutí přichází až později. Může také proběhnout úplně bez žloutenky. U hepatitidy C zežloutne nanejvýš 20–25 % nemocných, takže o infekci mnoho lidí roky neví.
Nakažlivé jsou virové hepatitidy, nikoli žloutenka jako taková. Novorozenecká žloutenka ani žloutenka ze žlučových kamenů se nepřenáší. U hepatitidy A je zrádné, že nemocný vylučuje virus stolicí už 1 až 2 týdny před prvními příznaky a ještě zhruba týden po nástupu žloutenky. U chronické hepatitidy B může infekčnost přetrvávat dlouhodobě; její míra závisí na virové náloži, fázi infekce a léčbě. Stejné tvrzení platí pro hepatitidu C i D.
Z velké části ano.
Očkování proti hepatitidě A: pro děti od jednoho roku i dospělé. Základní ochrana nastupuje asi 14 dní po první dávce, druhá dávka za 6–18 měsíců zajistí dlouhodobou ochranu. Očkování si člověk hradí sám, výjimkou je očkování po kontaktu s nemocným. Řada zdravotních pojišťoven na něj však přispívá ze svých preventivních programů.
Očkování proti hepatitidě B: v Česku je součástí dětského očkování hexavakcínou. Chrání zároveň před infikováním hepatitidou D.
Hygiena rukou: po použití toalety, před jídlem, po cestě hromadnou dopravou a podobně.
Bezpečná voda a jídlo: tepelná úprava, maso a vnitřnosti je třeba prohřát nad 71 °C po dobu alespoň 20 minut. Mražení virus hepatitidy E nezničí.
Ochrana před krví a tělesnými tekutinami: nesdílet jehly, holicí strojky ani zubní kartáčky, používat kondom, tetování a piercing jen tam, kde nástroje řádně sterilizují.
Proti hepatitidě C vakcína neexistuje.
Lékař se zeptá na průběh potíží, cestování, léky a alkohol a prohmatá břicho. Následují: krevní testy, vyšetření moči, testy na virové hepatitidy, ultrazvuk jater a žlučových cest a výjimečně jaterní biopsie. Podle toho, který typ bilirubinu je zvýšený, lékař pozná, zda je problém v krvi, v játrech, nebo ve žlučových cestách.
Zežloutnutí kůže nebo očí je vždy důvod jít k lékaři co nejdříve. Doma příčinu nezjistíte a některé z nich mohou být vážné. U hepatitidy A (E) navíc v Česku zpravidla následuje izolace a léčba na infekčním oddělení. Lidé, kteří byli s nemocným v kontaktu, jsou pod lékařským dohledem až 50 dní. Doma probíhá až rekonvalescence podle pokynů lékaře. Během ní je důležité neužívat zbytečné léky, které zatěžují játra, a to včetně paracetamolu, a vynechat alkohol. Pokud nějaký lék potřebujete, poraďte se s lékařem.
Léčba hepatitidy se odvíjí od příčiny a od druhu hepatitidy. U chronické hepatitidy B se užívají antivirotika, která potlačují množení viru, zpomalují poškození jater a snižují riziko rakoviny jater. Hepatitidu C lze dnes antivirotiky ve většině případů zcela vyléčit. U hepatitidy A a většinou i u hepatitidy E specifická léčba potřeba není a stačí klid, dostatek tekutin a výživy. Nejdůležitější je prevence anebo očkování.
Záleží na úhlu pohledu. Dlouhodobě jsou nejzávažnější typy B, C a D, protože mohou přecházet do chronicity a vést k cirhóze a rakovině jater. Hepatitidy B a C mají celosvětově na svědomí asi 1,3 milionu úmrtí ročně. Kombinaci B a D označuje WHO za nejtěžší formu chronické virové hepatitidy.
Akutně je mimořádně riziková hepatitida E v těhotenství, zejména ve druhém a třetím trimestru. Týká se to hlavně typů viru rozšířených v rozvojových zemích. U nás představuje hepatitida E větší riziko především pro lidi s poruchou imunity nebo s již nemocnými játry. Hepatitida A do chronicity nepřechází a smrtnost je nízká (0,3–0,6 %). U lidí nad 50 let a u osob s chronickým onemocněním jater však stoupá až na 1,8 %.
Známe i falešnou žloutenku a říká se jí pseudoikterus. Kůže může zežloutnout po nadměrné konzumaci mrkve a dalších potravin bohatých na karoteny. Poznávacím znamením je oční bělmo, které zůstává bílé. Za zmínku stojí i Gilbertův syndrom. Je to neškodná vrozená odchylka, kterou má zhruba 5 % populace. Bilirubin při ní mírně stoupá po hladovění, námaze nebo stresu a oči mohou lehce zežloutnout. Léčbu nevyžaduje, ale první epizodu by měl vždy posoudit lékař.
Přečtěte si také:
Jak můžete podpořit zdraví a funkci jater
Jak poznat, že vaše játra volají o pomoc
Nakažlivé jsou virové hepatitidy A až E. Krví a tělesnými tekutinami lze přenést hepatitidu B, C a D. Autoimunitní hepatitida přenosná není. Novorozenecká žloutenka a žloutenka způsobená například žlučovými kameny nakažlivé nejsou.
Nekomplikovaná hepatitida A trvá obvykle několik týdnů, zpravidla méně než dva měsíce, a rekonvalescence několik dalších týdnů. Hepatitidy B, C a D mohou přejít do chronické formy a trvat roky.
Z dlouhodobého hlediska typy B, C a D, které mohou vést k cirhóze a rakovině jater. V těhotenství je nejrizikovější typ E, zejména v rozvojových zemích. Hepatitidy A i E mohou u rizikových osob způsobit závažné poškození jater a úmrtí, například při MASLD, alkoholové chorobě jater nebo cirhóze.
Po prodělané hepatitidě A vzniká celoživotní imunita. Po akutní hepatitidě B vzniká ochranná imunita u člověka, který infekci prodělal a uzdravil se. Jiným typem se ale nakazit můžete a hepatitidou C lze onemocnět i opakovaně.
Typy A a E se přenášejí špinavýma rukama, infikovanou vodou a potravinami. Typy B, C a D krví a tělesnými tekutinami.
Ano. Novorozenecká žloutenka postihuje většinu miminek a obvykle sama odezní. Hepatitida A u malých dětí často probíhá bez příznaků, přesto ji šíří dál.
Podle místa vzniku prehepatální, hepatální a posthepatální. Infekční žloutenky se dělí na virové hepatitidy A, B, C, D a E.
*Hygiena 2026 – Increased incidence of hepatitis A since 2024
